● TRUDNÉ ČASY S TRUDNÍKEM ●

Pořízení štěněte bývá radostná událost. Nadšený nový majitel má zpravidla velké plány. Někdo chce chodit na výstavy, jiný se hodlá vrhnout na nějaký sport, další plánuje chov. Podobné plány měli i účastníci tohoto případu. Jenže velkou čáru přes rozpočet všem udělal malý, okem takřka neviditelný tvor.

TRUDNÍK alias DEMODEX 

Demodex canis je roztoč způsobující demikózu, čili parazitární kožní onemocnění psů, koček, ale i dalších zvířat a člověka. Měří 0,2 až 0,4 mm, má dlouhé tělo doutníkovitého tvaru. Žije ve chlupových váčcích a mazových žlázách. Parazituje v kůži mnoha, pravděpodobně většiny psů. Ti jsou přitom klinicky zdraví. Parazit sám o sobě totiž demikózu nezpůsobí. K problémům dochází u jedinců, kteří mimo trudníka v kožichu mají navíc i specifický defekt obraného systému. Ve chvíli, kdy je obraný systém zvířete oslaben, trudník se přemnoží a začne způsobovat problémy.
DEMODEX NEMŮŽE PES CHYTIT V PARKU NEBO NA CVIČIŠTI !

 

Dobrman. Kolika lidem již tohle elegantní zvíře učarovalo. Jedním z nich byl i Vladislav Holub. A jelikož nechtěl nic podcenit, věnoval mnoho času výběru vhodné chovatelské stanice. Po několika osobních návštěvách si zvolil chovatelskou stanici Coldplay. V dubnu minulého roku se tam narodil vrh C. A mezi osmi narozenými fenkami byla i ta, kterou si vybral. Fenka dostala jméno Keisy a dnes jí je zhruba rok. Když si nový majitel malou dobrmaní slečnu odvážel, měla na hlavičce takzvané štěněcí akné. To ostatně zaznamenala i poradkyně chovu, která byla jak je zvykem, celý vrh kontrolovat. Jenže idylka skončila. Mohla za to demodikóza. Právě tou totiž Keisy onemocněla. Vladislav Holub do té doby o tomto parazitovi neměl ani tušení. A rozčarování ještě zvětšilo zjištění, že pes je dle zákona „věc“ na kterou se vztahuje záruka šesti týdnů a poté již záleží jen na dobré vůli chovatele, zda v případě komplikací přistoupí na nějakou kompenzaci či slevu z původní ceny štěněte.

 

Čím později, tím hůř

Vraťme se však k demodikóze. Ta se u psů objevuje čím dál tím častěji. Zvláště u krátkosrstých plemen. První příznaky nevypadají až tak zle, a tak se může stát, že majitel je přehlédne a neřeší, dokud se nevyvine skutečně závažný problém. Tak to bylo i v případě Keisy. Její nový majitel se nejprve domníval, že holá místečka vznikají při hrách s ostatními pejsky. A tak se objednal k veterinárnímu lékaři—dermatologovi, až když byla nemoc v pokročilém stádiu. Fakt je ten, že kdyby byl býval k veterináři přišel dříve, mohla být léčba šetrnější. Jak se Vladislav Holub dozvěděl, k přenosu tohoto parazita dochází výhradně v prvních dnech po porodu, a to přímým kontaktem z kůže matky na kůži štěňat. Zatím ani jiná možnost přenosu nebyla prokázána a snad jedinou útěchou pro majitele takového zvířete je, že pes trpící demodikózou tedy nemůže nakazit jiného psa ani člověka. Z toho také plyne, že demodex pes nemůže chytit v parku nebo na cvičišti. Nakazí se tedy v době, kterou samozřejmě tráví u chovatele. Ale aby to navíc s trudníkem nebylo jednoduché, problém je i v tom, že matka může být klinicky naprosto v pořádku. Když se ale narodí štěně s oslabenou imunitou, demodikóza u něj může propuknout. Tato situace tedy může vzniknout i u svědomitého chovatele, který nic nepodcenil a nezanedbal.

 

Ze začátku je to horší

Ale zpátky ke Keisynce a jejímu pánovi. Trudník jim řádně zkomplikoval život. Keisy se léčila na klinice Anděl v Berouně. Po stanovení diagnózy demodikóza dostala injekci na posílení imunity a začal urputný boj. Majitelé Keisynku koupali v přípravku, který Vladislav Holub a nejen on nazývá „sajrajtem“. K omývání celého těla se při demodikóze používá insekticid amitra. Obsahují ho přípravky Tactic, Ectodex, Mitaban a další. Při aplikaci tohoto přípravku je nutné mít ochranné rukavice, vyvarovat se kouření, jídla, pití a podobných věcí a dobře vyvětrat místnost, kde byl přípravek aplikován. Nadále Keisy dostávala podpůrné injekce, ale bohužel praxe je taková, že po započetí léčby se pacientův stav nejprve zhorší. Keisy neměla srst téměř na 50 % svého těla a kůže ji začala velmi svědit. Pak se jí po těle objevily boláky a nezbylo, než nasadit silná antibiotika. Po zhruba dvou měsících se podařilo demodex porazit a stav Keisy se zlepšil. Ovšem stále je tu hrozba, že při jakémkoli oslabení se nemoc vrátí. Keisynce vylysalá místa zarostla šedou srstí, a tak místo krásné hnědé barvy je Keisy, podle slov jejího pána, grošovaná. Odpadá tak možnost zúčastnit se výstav a je samozřejmé, že Keisy nemůže být dále využita v chovu. Z důvodu možného návratu nemoci v období hárání nebo falešné březosti ji navíc čeká kastrace.
CELOŽIVOTNÍ RIZIKO!
Léčba onemocnění je závislá na formě demodikózy. Pokud je zvolena adekvátní léčba, dojde až u 99 % případů k vyléčení. Parazit je však velmi odolný a i přes nejagresivnější léčbu pacient zůstává celoživotním nosičem parazita a pokud se jedná o fenu, přenáší jej dále na své potomky.

Kdo nese odpovědnost?

Vladislav Holub si tedy za 17 000 Kč koupil hnědou fenu dobrmana, do léčby demodikózy investoval dalších zhruba 12 000 Kč a nyní má roční grošovanou fenu, která je chovatelsky naprosto bezcenná a čeká ji kastrace, která také něco stojí. Jistě, že je to miláček rodiny a za nic na světě by ji nevyměnil, ale je to tak v pořádku? Opravdu chovatel nenese zodpovědnost za to, co vyprodukoval?
Podívejme se na to z právního hlediska. Pes je brán jako věc. Chovatel je prodejce, majitel je kupující. Chovatel je povinen podat vám o prodávaném štěněti pravdivé informace. Nesmí zatajit žádné, v době odběru zásadní vady a štěně by měl předat zdravé. Pokud dodatečně vyjde najevo vada, na kterou chovatel nového majitele neupozornil, má kupující nárok na přiměřenou slevu. Pokud by šlo o vadu, která vylučuje psa z dalšího chovu, má kupující právo od smlouvy odstoupit. Ovšem tyto vady musí nový majitel štěněte reklamovat do šesti týdnů ode dne prodeje. Co se nemoci týče, tak pokud se jedná o onemocnění, u kterého lze prokázat, že se štěně nakazilo ještě u chovatele, lze jej reklamovat. V případě Keisy je to sporné. Nový majitel Holub si bral štěně s vědomím, že na hlavičce má takzvané štěněcí akné. Ovšem podle ošetřujících lékařů právě ty fleky na čumáčku, které měla již při odběru, byly prvními příznaky demodikózy.
 

Nedohodli se

My jsme chovatelskou stanici Coldplay navštívili a majitelky Libuše Láskové jsme se na celou kauzu zeptali. Přitom právě teď má doma nová, měsíční štěňátka, vrh D. Štěňata se mají k světu. Při naší návštěvě o ně bylo pěkně postaráno a Libuše Lásková působila jako svědomitá chovatelka. Proč se ale s Vladislavem Holubem nějak nedohodla? Lásková to zdůvodnila tím, že majitel Keisy nebyl schopen rozumné komunikace. Podle ní nebyl ochoten se domluvit, jen stroze poslal doporučený dopis s vyčíslenou částkou k zaplacení. Požadoval zpátky jednu třetinu ceny štěněte a polovinu nákladů na léčbu, a to po dlouhé odmlce v komunikaci o zdravotním stavu Keisy. Doporučený dopis s ofocenými fakturami a požadavkem zaplacení výše uvedené částky Vladislav Holub opravdu bez nějakého přímého varování poslal. Ovšem, jak se potvrdilo z emailové komunikace mezi ním a Láskovou, již několik měsíců před tím v emailu chovatelku slušně požádal o slevu z ceny štěněte. Dostalo se mu odpovědi, že chovatelka si vše prokonzultuje s veterinářem a dá mu vědět. Další odpověď týkající se možné slevy už nedostal.
ODPOVĚDNOST CHOVATELE
Při uzavírání kupní smlouvy je prodávající povinen kupujícího upozornit na vady prodávaného psa, pokud jsou mu známy. Jestliže dodatečně vyjde najevo vada, na kterou prodávající kupujícího neupozornil, má kupující právo na přiměřenou slevu ze sjednané ceny, odpovídající povaze a rozsahu vady. Jde-li o vadu, která činí zvíře neupotřebitelným, například nebude zařazeno do chovu, má kupující právo od smlouvy odstoupit. U soudu se může kupující domáhat odpovědnosti chovatele pouze pokud vadu vytkl ve lhůtě do šesti týdnů od převzetí věci-psa.

První byla Keisyna sestra

Ale Vladislav Holub nebyl první, kdo zjistil, že štěňata z vrhu C mají problém. Ještě před ním to totiž zjistila majitelka jiného štěněte. Martina Mikolášová, když veterinář odmítl její fenečku naočkovat, udělal jí seškrab a diagnostikoval demodikózu. Martina neprodleně informovala chovatelku a je třeba dodat, že to bylo ve lhůtě šesti týdnů, kdy je možno štěně „reklamovat." To slečna Mikolášová neudělala, protože netušila, jak hrozná nemoc demodikóza je. „Dnes, když už vím, co je demodikóza za nemoc, bych to štěně odvezla zpátky chovateli hned jak bych zjistila, že demodex má,“ říká. I její Silly musela projít nepříjemnou léčbou a čeká ji kastrace. Tři majitelé štěňat z vrhu C, tedy Holub, Mikolášové a další člověk, Iva Domincová. Požádali chovatelku o slevu. Všichni tři se od svých ošetřujících veterinářů dozvěděli, že fenky by nikdy neměly mít potomky. A z preventivních důvodů jim doporučili kastraci. Martina Mikolášová dostala od chovatelky Láskové příspěvek na léčbu 1000 Kč, Dominová 2000 Kč, Vladislav Holub nic. Ostatní majitelé štěňat od Libuše Láskové nic nechtějí, vědí, že nic nepodcenila a nešlo o vědomé pochybení z její strany. Všichni, kromě Vladislava Holuba a Ivy Dominové mají slíbeno kdykoli v budoucnu další štěňátko zdarma. Na návštěvě u Libuše Láskové jsme se snažili zjistit důvod toho, proč nechce přebrat zodpovědnost a majitelům nemocných štěňat vrátit část peněz, jež vydali při koupi štěněte. Vrh C byl třetí vrh stanice Coldplay a chovatelka říká, že slovo demodex poprvé slyšela z úst Martiny Mikolášové, když jí volala, že Silly má demodikózu. Ostatní majitele ale nevarovala, stačilo jí, když zjistila, že štěňátka jsou v pořádku a dobře prospívají. Nechtěla nikoho zbytečně děsit a od zkušenějších chovatelů se jí navíc dostalo rady slevu neposkytovat, protože v opačném případě by to vypadalo jako uznání své chyby.

 

A co dál?

Jak se zdá, vrh C byl velmi nešťastný. Rodiče si zřejmě geneticky „nesedli". Jednalo se o třetí vrh feny, jejíž předchozí dva byly v pořádku. Otec vrhu C je v chovu velmi využívaný polský pes. Přes to všechno se narodil vrh štěňat nemocných demodikózou. Postupem času onemocnělo všech osm fenek. Jedna fenka už je bohužel po smrti následkem osteosarkomu (rakovina kosti). Její majitelé už mají vybrané štěňátko ve vrhu D.
Dle všeho nemohla Libuše Lásková předvídat, že tento problém nastane. Matka vrhu C má mnoho zdravotních vyšetření a celý svůj dosavadní život netrpěla žádným onemocněním. Ovšem stalo se. Dnes má chovatelka Lásková mnohem více informací. Fenu, která nedávno porodila vrh D, nechala dvakrát vyšetřit na přítomnost demodexu a budoucí majitele štěňat vrhu D informovala o problému, jenž nastal v předchozím vrhu. Zatím se prý nikdo z nich z tohoto důvodu od koupi štěněte nenechal odradit. Těsně před odchodem časopisu do tiskárny jsme se dozvěděli, že Libuše Lásková ještě obeslala všechny majitele psů z vrhu C omluvným emailem, ve kterém uznala svou chybu a to tu, že neinformovala všechny majitele ihned po tom, co byl prvnímu štěněti zjištěn demodex. Rozhodla se vrátit 7 000 Kč z pořizovací ceny štěněte (17 000 Kč) pěti z osmi majitelům štěňátek. Ten šestý si bere jako náhradu štěně z vrhu D. Vladislavu Holubovi a Ivě Domincové však už nenabídla nic. Proč? „Pan Holub se mnou od jistého okamžiku přestal úplně komunikovat, byť jsem mu psala a zvala ho na setkání. Až po několika měsících mi od něj došel obsáhlý spis s výčtem toho, co chce zaplatit. Ceny, které platil za úkony od veterináře, přitom neodpovídají tomu, co u lékaře platili ostatní. Navíc o mně začal psát nepříliš korektní věci na internetu“, vysvětluje Libuše Lásková. „Právník mi řekl, že za tohoto stavu věci je vypořádání mezi námi věcí jednání. Pan Holub poslal kategorický požadavek, ale odmítá jednat. Nemám tedy důvod to s ním dále řešit.“ Proč s nabídkou na vypořádání neoslovila také Ivu Domincovou, vysvětluje chovatelka stručně: „Důvody jsou dva. Hned na začátku jsem jí dala dvojnásobně větší příspěvek na léčbu než ostatním. A druhý důvod je ten, že se přidala k pomluvám ze strany pana Holuba na internetu.“

 

Nejsme pány okolností

Neveselý případ vrhu C ve stanici Coldplay a následného dění je smutným mementem, a to hned v několika ohledech. Pokud jde o ty pejskařské, tak připomíná, že psi jsou živí tvorové a i když s námi žijí, existují faktory a možnosti, které nelze při nejlepší vůli plánovat či předpokládat. Pro budoucí majitele štěňat může být tento příběh i upozorněním na to, že je dobré si dávat pozor na termín „štěněcí akné“- může to být demodex. A pokud jde o svět lidí, tak je celá kauza připomínkou, že majitel štěňátka by měl být obezřetný a měl by se s chovatelem ještě před odběrem štěněte domluvit na možných rizicích a následném postupu.

Šimona Drábková, Dušan Stuchlík
časopis: Psí kusy www.psikusy.cz